pátek 16. března 2012

Nejhorší pocit bezmoci, bolesti...chci jí zpátky!

Píšu až teď, protože předtim jsem nebyla schopná o tom ani psát natož mluvit...Středa byla můj nejhorší den v životě. Umřela mi moje kočička ='(. Abych pravdu řekla, tak to ještě teď nedokážu pochopit a upřímně o tom nedokážu ani mluvit a i když to píšu, tak mám slzy v očí. Byla to nejdokonalejší v mým životě. Furt živě vidim tu noc. Stalo se to ve středu v noci. Učila jsem se v pokoji ZSV a bylo kolem jedenáctý večer. Najednou otevřela dveře máma a brečela a jediný co mi řekla bylo, že Jonulka umřela. Hned jsem tam šla a když jsem jí viděla na zemi ležet tak bezmocně...prostě jsem si to nedokázala uvědomit. Nechápala jsem a ještě nechápu proč?! Proč ona?! Zemřela 14. března a 14. dubna měla mít dvanácté narozeniny.


Byl to ten nejhorší pohled, když tam tak ležela.. Nedokázala jsem nic říct, udělat...lehla jsem si k ní na zem a držela jí za tlapku. Pak jsme jí dali na postel, kterou máme navíc a tam jsem s ní spala celou noc. Nedokázala jsem jí tam nechat samotnou. Pokaždý, když jsem otevřela oči, tak jsem doufala, že tam zas bude stát a koukat se na mě těma svýma krásnýma zelenýma kukadlama. Pořád tam ale ležela...byla tak studená.

Nedokážu ani popsat jak strašně se cítím a jak moc mě to bolí. Jediný, co si přeju je to, aby jí tam kde je, bylo co nejlíp. Nechci, aby jakkoliv trpěla. Pokaždý, když přijdu domu, tak furt čekám, že přiběhne mezi dveře...pokaždý, když jdu do obýváku, tak čekám, že jí uvidim na jejím místě, kde spala...nikde tam ale neni. Když přijdu domu, tak si lehám na deku, kde spala. Pořád tam je po ní vyležený místo. Prostě si už nedokážu představit, že jí nikdy už nebudu moct dát pusu, pomazlit se s ní, pohladit jí, obejmout jí, hrát si s ní, ležet u ní...nic. Je to ten nejhorší pocit bolesti a bezmoci...nemůžete absolutně nic udělat...nic!

Chci jí tu zpátky! Vim, že je pořád se mnou, ale je to to nejtežší, co jsem kdy zažila. Pořád se snažim pochopit to, proč se to stalo. Včera jsme jí dali do hrobečku na zahradě. Nedokážu se s ní navždy rozloučit. Nedávno jsem udělala video, který jsem vám tady ukazovala a dám ho sem znova, protože byla a je užásná a já chci, aby to každý věděl. Jonulko, miluju tě nade vše a jsi to nejúžasnější v mém životě ♥. Dala bych cokoliv, abych tě mohla mít zpátky.

video

Nevim, kdy budu zase pravidelně přidávat články, proto to sem píšu. Nemám teď prostě náladu absolutně na nic. Kamkoliv po bytě jdu, tak jí vidim, jak si tam dřív hrála, spinkala nebo jenom tak ležela...Miluju tě Jonulko a navždy budeš v mém srdíčku ♥. Jednou se zase uvidíme...








2 komentáře:

  1. Mě před rokem zemřelo druhé morčátko a ještě teď jsem se z toho pořádně nevzpamatovala.Všechno doma mi ho připomíná.A teď,když si sem napsala,že ti zemřela kočička,tak jsem si vzpoměla na moje morčátko a z očí mi vyteklo pár slz.
    Když mi zemřelo mé první morčátko,mělo mít za necelý měsíc narozeniny.
    Taky bych to chtěla vrátit a moc se mi po obou morčátkách stýská.

    OdpovědětVymazat
  2. moc pěkně si napsala ten článek!
    to videjko jsem nedávno právě viděla..
    fotky to jsou moc pěkné! je to smutné, drž se!

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...